NAKAP LK II

Program se skládá ze tří částí:

• Laboratorní cvičení (120 minut)
• Velká science show (60 minut)
• Práce v expozici s tematickým pracovním listem (90 minut)

V první části žáci navštíví laboratoř, kde proběhne laboratorní cvičení s názvem ChemiQ.
Během něho si vyzkouší práci s chemickým nádobím a různými chemikáliemi. Seznámí se s vlastnostmi superabsorbentu a možnostmi jeho využití v běžném životě. Neutralizací připraví oxid uhličitý a prozkoumají jeho vlastnosti. Dále provedou soubor chemických reakcí, acidobazických a komplexotvorných, při kterých si budou všímat barevných změn. Změří pomocí různých metod pH látek používaných v domácnosti, seznámí se s chromatografií, nebo si vyzkouší, na jakém principu fungují různé druhy tajných inkoustů. Jedna úloha je také zaměřena na aplikaci chemie ve forenzních vědách, konkrétně se žáci pokusí pomocí daktyloskopické fólie a speciálního prášku sejmou otisk prstu.

V další části žáci navštíví Velkou science show v Auditoriu. Během tohoto frontálního programu zhlédnou soubor zábavných fyzikálních a chemických experimentů. Show je založena převážně na reakcích, jejichž průběh je doprovázen různými „WOW“ efekty (dým, záblesky, oheň) a na experimentech s kapalným dusíkem. Celý program má především motivační charakter.

Poslední částí je návštěva expozice Živly a práce s interaktivní periodickou tabulkou prvků. K tabulce dostanou pracovní list, který je navede ke správnému použití tohoto exponátu a umožní tak jeho maximální didaktické využití. V expozici Živly zjistí, jak důležité v našem životě je slunce, voda, vítr a země. Vyzkouší si exponát, který se zabývá přeměnou energie a zjistí, na jakém místě nejlépe funguje solární vařič. Pochopí komínový efekt, prohlédnou si ohnivé tornádo a na vlastní kůži vyzkouší různou sílu zemětřesení a větru.

Program se skládá ze tří částí:

• Laboratorní cvičení (120 minut)
• Práce v expozici s tematickým pracovním listem (90 minut)
• Planetárium (60 minut)

V první části žáci navštíví laboratoř, kde proběhne laboratorní cvičení s názvem Svět pod
mikroskopem. Během toho se žáci seznámí s mikroskopem, jeho jednotlivými částmi a jejich funkcemi. Kromě klasického mikroskopu budou pracovat i s dalšími optickými přístroji jako je stereolupa a digitální příruční mikroskop. Sestaví mikroskop z mobilního telefonu, což jim pomůže pochopit fyzikální princip optických přístrojů. V dalším úkolu si prohlédnou fotografie vzorků z elektronového mikroskopu a porovnají je s běžnými trvalými preparáty rostlin, živočichů a člověka. V závěru vyřeší záhadu lidské a žabí krve porovnáním tvaru a struktury červených krvinek.

Další částí programu je návštěva expozic Člověk a Smysly s tematickým pracovním listem. Zde navštíví exponát hlukoměr, kde naměří hlasitost svého křiku a výslednou hodnotu porovnají s hluky běžného života (např. hlasitost jedoucího auta, radia, televize apod.). Dále exponát Mindball, kde svedou souboj v posouvání kuličky prostřednictvím své mysli. Následně si změří vitální kapacitu plic a krevní tlak. V expozici Smysly vyzkouší fakírovy stoličky, ostrost svého zraku a frekvenční rozsah sluchu.
V dalším úkolu zase vyzkouší, jak vidí některá zvířata. Žákům bude k dispozici i expozice Sexmisie, která se věnuje tématu sexuální výchovy (např. plánované rodičovství, vývoje plodu a jednotlivými fázemi porodu).

Poslední částí je návštěva planetária, kde žáci zhlédnou film Astronaut. Zde se žáci blíže seznámí s životem astronauta a zjistí, co všechno se musí naučit, než odstartuje do vesmíru. Dostane se jim odpovědi na otázky - jak se astronautovi žije na oběžné dráze, jak vypadá skafandr a co má astronaut celý den na práci.

Program se skládá ze tří částí:

• Laboratorní cvičení (120 minut)
• Práce v expozici s tematickým pracovním listem (90 minut)
• Planetárium (60 minut)

V první části žáci navštíví laboratoř, kde proběhne laboratorní cvičení s názvem Energie.
V průběhu tohoto programu žáci zjistí, jak funguje galvanický článek, porovnají elektrochemické vlastnosti různých kovů a přesvědčí se, že rozpouštění solí může mít různé tepelné zabarvení. Na modelu větrné turbíny prozkoumají vliv směru větru na její účinnost.
Zjistí, jak napětí měřené na svorkách zdroje závisí na jeho zatížení. Prakticky si také vyzkouší, že konáním mechanické práce dochází ke zvyšování vnitřní energie soustavy. Proměří závislost napětí fotovoltaického článku na intenzitě jeho osvícení a úhlu dopadu paprsků a porovnají celkové napětí naměřené na sériově a paralelně zapojených zdrojích. V průběhu programu odhalí účel a způsob fungování solárního kolektoru a porovnají tepelně izolační vlastnosti různých způsobů zasklení. Během celého laboratorního programu aplikují své znalosti o zachování, vzájemných přeměnách a přenosu energie.

V další části žáci navštíví naše planetárium, kde zhlédnou film Výprava ke hvězdám. Tento film je cestou prostorem i časem, zahrnující zrod, život a zánik hvězd – a to včetně našeho Slunce. Žáci budou na vlastní oči svědky unikátní exploze, při které se zrodily hvězdy noční oblohy, jak ji známe. Navštíví hvězdné systémy, které jsou podobné tomu našemu, a objeví také místa mimo Sluneční soustavu.

Poslední částí je návštěva expozice Živly s tematickým pracovním listem. Zde zjistí, jak důležité v našem životě je slunce, voda, vítr a země. Vyzkouší si exponát, který se zabývá přeměnou energie a zjistí, na jakém místě nejlépe funguje solární vařič. Pochopí komínový efekt, prohlédnou si ohnivé tornádo a na vlastní kůži vyzkouší různou sílu zemětřesení a větru. Budou se zabývat také solární energií, prohlédnou si model přečerpávací elektrárny a pokusí se vytvořit obrovskou nekulatou bublinu. Celkově se zamyslí nad možnostmi, výhodami a nevýhodami obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie.

Program se skládá ze tří částí:

• Laboratorní cvičení (120 minut)
• Práce v expozici s tematickým pracovním listem (90 minut)
• Planetárium (60 minut)

V první části žáci navštíví laboratoř, kde absolvují laboratorní cvičení s názvem Jaderná energie. Při něm prozkoumají vlastnosti ionizujícího záření a využití radioaktivity v energetice. Pomocí digitální částicové kamery MX-10 budou pozorovat jednotlivé druhy záření a blíže prozkoumají vlastnosti záření Alfa. Za pomoci souprav Gamabeta odhalí základní vlastnosti tohoto záření, proměří závislost jeho množství na vzdálenosti od zářiče či na druhu a tloušťce vrstvy stínícího materiálu. Vyzkouší si speciální ochranný vojenský oblek, dozví se o účincích ionizujícího záření na lidský organismus i o tom, jak se proti němu účinně chránit.

V další části žáci navštíví naše planetárium, kde zhlédnou film Výprava ke hvězdám. Tento film je cestou prostorem i časem, zahrnujícízrod, život a zánik hvězd – a to včetně našeho Slunce. Žáci budou na vlastní oči svědky unikátní exploze, při které se zrodily hvězdy noční oblohy, jak ji známe. Navštíví hvězdné systémy, které jsou podobné tomu našemu, a objeví také místa mimo Sluneční soustavu.

Poslední částí je návštěva expozice Živly s tematickým pracovním listem. Zde zjistí, jak důležité v našem životě je slunce, voda, vítr a země. Vyzkouší si exponát, který se zabývá přeměnou energie a zjistí, na jakém místě nejlépe funguje solární vařič. Pochopí komínový efekt, prohlédnou si ohnivé tornádo a na vlastní kůži vyzkouší různou sílu zemětřesení a větru. Budou se zabývat také solární energií, prohlédnou si model přečerpávací elektrárny a pokusí se vytvořit obrovskou nekulatou bublinu. Celkově se zamyslí nad možnostmi, výhodami a nevýhodami obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie.

Program se skládá ze tří částí:

• Prezentace, úvodní diskuze (60 minut)
• Laboratorní cvičení (120 minut)
• Práce v expozici s tematickým pracovním listem (90 minut)

V první části žáci absolvují úvodní přednášku v laboratoři, která je seznámí s novým perspektivním oborem – nanotechnologií. Tato přednáška propojuje poznatky fyziky, chemie, biologie a materiálového inženýrství. Žáci se seznámí se základními pojmy, historií i samozřejmě nejmodernějšími poznatky.

V druhé části proběhne laboratorní cvičení, které bude zároveň doplněním předchozího výkladu o praktické ukázky – například různé laboratorní i průmyslové metody výroby polymerních nanovláken nebo zvýšená reaktivita v nanorozměrech a její využití v katalýze a při ekologické likvidaci nečistot.

Dále si žáci prohlédnou moderní nanomateriály a otestují jejich vlastnosti – superhydrofobní a superhydrofilní povrchy, ferrofluid, nanočástice železa, polymerní membrány či uhlíkaté nanostruktury. Nebude chybět zmínka o využití nanomateriálů v tkáňovém inženýrství a na řadu přijde i elektronová mikroskopie. K úkolům budou studentům k dispozici pracovní listy, do kterých mohou zaznamenávat své poznatky.

Poslední částí je návštěva expozice TULaborka, kde si žáci mohou prohlédnout atraktivní exponáty, které vznikly ve spolupráci s Technickou univerzitou Liberec. Příkladem může být model elektronového mikroskopu, ale i 3D tiskárna a výrobky z ní. Dále si vyzkouší badatelskou aktivitu Nanospider. Pomocí lektora uvedou funkční stroj na průmyslovou výrobu nanovláken do chodu a prozkoumají, jak funguje a z jakých částí se skládá.

Program se skládá ze čtyř částí:

• Planetárium (60 minut)
• Práce v expozici s tematickým pracovním listem (90 minut)
• Badatelská aktivita
• Planetárium (60 minut)

První část bude probíhat v Planetáriu, kde žáci shlédnou pořad Země v pohybu. Žáci si v něm upevní znalosti v několika tématech: pohyb Sluneční soustavy v Galaxii, vznik Sluneční soustavy, tvorba planet, rotace Země, délka dne, vliv Měsíce na zemskou rotaci, oběh Země kolem Slunce, délka roku, zemská osa, přísluní a odsluní, výstřednost oběžné dráhy, rovnodennost a slunovrat.

Druhá část se bude odehrávat v expozicích TULaborka a GEO. Na základě pracovního listu se budou žáci věnovat hlavně kartografickým úkolům – čtení z map, práce s legendou, určování absolutní zeměpisné polohy a další. Porovnají například, jakým způsobem se změnil Liberec a jeho okolí od roku 1938. Připomenou si hranice Euroregionu Nisa a rozpoznají, jaký vliv mají Jizerské hory na úhrn srážek v tomto regionu. Také bude zahrnuta práce s globusem, ve které žáci zjistí, že všechny mapy lžou a dochází v nich ke zkreslení informací.

Další na řadě bude badatelská aktivita nad podlahovou mapou ČR. V úvodním slovu se žáci dozví o metodách dálkového průzkumu Země. Lektor s žáky bude prozkoumávat Českou republiku tak, jak ji vidí družice v infračerveném záření. Součástí BA bude několik otázek, kterými se ověří, zda žáci dokážou číst mapy i v tzv. nepravých barvách.

Poslední blok se bude konat opět v planetáriu. Skrze film Úsvit kosmického věku dostanou ucelené informace o kosmickém závodě mezi USA a SSSR. Připomenou si milníky dobýváni vesmíru: první družice ve vesmíru, první člověk ve vesmíru, program Apollo, přistání na Měsíci, a další. Zjistí tak, co vše musel člověk uskutečnit, než do vesmíru poslal družice pro dálkový průzkum Země.

Program se skládá ze tří částí:

• Planetárium – živě moderovaný vzdělávací pořad (60 minut)
• Práce v expozici s tematickým pracovním listem (90 minut)
• Planetárium – film (60 minut)

V první části žáci navštíví planetárium, kde se zúčastní živě uváděného pořadu „Všichni jsme hvězdy“, který se dotkne teorií vzniku a vývoje vesmíru, životních cyklů hvězd s ohledem na tvorbu chemických prvků, potřebných pro stavbu živých organismů, na řadu přijde i tematika supernov, mlhovin či objektů s extrémní hustotou, jakými jsou neutronové hvězdy a černé díry. Prostor bude i na otázky typu Jaké je naše místo ve vesmíru a můžeme v něm být skutečně sami? Jak jsme na tom s hledáním planet, podobných Zemi? A co mají nejen žáci středních škol společného s obřími koulemi žhavého plazmatu, kterým říkáme hvězdy? Pořad provází mluveným slovem odborný lektor planetária.

Druhou částí programu je návštěva expozice Kosmo s tematickým pracovním listem. S pomocí interaktivních exponátů žáci nenásilným způsobem objeví důsledky vzájemného postavení Země, Měsíce a Slunce pro pozorovatele na Zemi. Budou pozorovat vliv zemské rotace na tvar Země.

Vyzkoušejí si, jak gravitační zrychlení ovlivní jejich tíhu na různých vesmírných objektech a budou se věnovat vlastnostem planet.

V poslední části žáci opět navštíví naše planetárium, kde zhlédnou film „Cesta časem“. Snímek diváky provede od vzniku vesmíru, přes zrod hvězd, formování Mléčné dráhy a jiných galaxií, proces vzniku Sluneční soustavy a geologická období Země až po současnost. Dotkne se též dalších témat, jakými jsou vznik částic, temná hmota, planetotvorba, kontinentální drift, klimatické změny, vznik, vývoj, rozmanitost a projevy života, evoluce, vymírání druhů aj. Tento film je cestou prostorem i časem, zahrnující zrod, život a zánik hvězd – a to včetně našeho Slunce. Žáci budou na vlastní oči svědky explozí supernov, navštíví cizí hvězdné systémy, a objeví další zajímavá místa, nacházející se mimo Sluneční soustavu.

Program se zaměřuje na seznámení s technologiemi 3D tisku a laserové řezačky. Skládá se ze 4 částí:

• úvodní teoretická přednáška (30 min)
• vysvětlení základního ovládání softwaru pro tvorbu vektorové grafiky a tvorbu 3D modelů (90 min)
• navrhování komponent v malých týmech (60 min)
• výrobě komponent na strojích a jejich sesazení (60 min)

Délka programu se může lišit dle aktuální obsazenosti programu z důvodu časové náročnosti na výrobu jednotlivých potisků.

Kapacita programu je 30 žáků.

V úvodní přednášce žáci pochopí princip, výhody a nevýhody aditivní výroby. Seznámí se s jednotlivými technologiemi 3D tisku a nejběžnějšími polymery, které se při 3D tisku používají. Zvláštní sekce bude věnována FDM 3D tisku, který je nejrozšířenější formou a který si žáci prakticky vyzkouší v dalších částech programu. Lektoři představí i posloupnost celého procesu, od tvorby dat (3D modelu), přes přípravu 3D modelu (slicování), samotný 3D tisk a následné úpravy (post-processing).

Druhá část teorie se bude věnovat laserové řezačce. Žáci se dozví, z jakých částí se stroj skládá a jak je ve stroji generován laserový paprsek. Připomeneme si i charakteristiku laseru z fyzikálního hlediska. Vysvětlíme si také, proč je u laserové řezačky nutné dbát na správnou volbu materiálu a které parametry ovlivňují výslednou kvalitu výrobku. Také si vysvětlíme a ukážeme rozdíl mezi řezáním a gravírováním.

V další části se žáci naučí a vyzkouší si základní funkce softwaru pro tvorbu dat ve dvou programech. První program slouží k návrhu 3D modelu, druhý program k tvorbě vektorové grafiky.

V obou programech si ukážeme, jak s objekty/křivkami pohybovat, jak je transformovat, jak kontrolovat zobrazení pracovní plochy a několik dalších tipů pro rychlejší práci. Žáci se také dozví, jak soubory do programů importovat a jaké nastavení je vhodné pro export dat vzhledem k použité technologii výroby. Vysvětlíme si také, jak používat slicer software pro přípravu 3D modelu pro 3D tisk a proč je důležitá orientace tisku na podložce.

Třetí část programu věnují žáci návrhu a tvorbě dat odpovídající kritériím, která se dozvěděli v předchozí části programu. Žáci pracují v malých skupinkách, případně samostatně. Lektoři průběžně kontrolují práci a asistují v ovládání softwaru.

Poslední část programu je věnována správnému přenesení dat do paměti strojů a případné opravě chybných nebo poškozených dat. Dozví se také, jak stroj připravit na výrobu a které části systémů je potřeba zapnout (nahřívání podložky a hlavy 3D tiskárny, odfukování plamene a odtah spalin u laseru). Poté žáci za asistence lektorů spouští jednotlivé úlohy pro výrobu komponent. Během výroby je vhodný čas na doplňující dotazy. Žáci se dozví, jak 3D tiskárny i laserovou řezačku připravit na další úlohu a jakým způsobem odstranit komponenty s důrazem na bezpečnost práce i bezpečnost strojů. Z hotových komponent skládají žáci finální výrobky. V případě nutnosti dalších úprav, provádí žáci tyto úpravy manuálně v prostoru hrubé dílny.

Program se zaměřuje na design a realizaci potisku trička a představí žákům základy cenové tvorby produktu a cílení na zákazníka. Skládá se z těchto částí:

• Úvodní teoretické přednášky (15 min)
• vysvětlení základního ovládání softwaru pro tvorbu vektorové grafiky (45 min)
• představení archetypů a osobností koncových zákazníků (20 min)
• design potisku (60 min)
• výroba potisku (60 min)
• výpočet prodejní ceny (40 min)

Délka programu se může lišit dle aktuální obsazenosti programu z důvodu časové náročnosti na výrobu jednotlivých potisků.

Kapacita programu je 30 žáků.

V úvodní přednášce se žáci seznámí s časovým harmonogramem programu, s technologií řezacího plotru a principem aplikace vinylové nalepovací folie na textil. Připomeneme si rozdíl mezi bitmapovou a vektorovou grafikou.

V další části se žáci naučí a vyzkouší si základní funkce softwaru pro tvorbu dat vektorové grafiky (CorelDRAW). Ukážeme si, jak s objekty a křivkami pohybovat, jak je transformovat a jak vybrat a správně trasovat bitmapový obrázek. Žáci se také dozví, jak objekty a křivky seskupovat, sčítat a odečítat. Dále si ukážeme, jak efektivně umístit exportovaná data do ovládacího softwaru řezacího plotru.

Ve třetí část programu jsou žákům prezentovány archetypy zákazníků. Na příkladech si ukážeme, jak tyto archetypy ovlivňují PR strategie několika světových společností. Poté si představíme několik fiktivních osobností reprezentující cílového zákazníka a žáci si vylosují, pro kterou z těchto osobností budou tričko navrhovat.

Poté již žáci pracují na konkrétních návrzích, které realizují v programu CorelDRAW a u kterých dodržují potřebné parametry pro další zpracování (zrcadlení grafiky, maximální rozměr atp.).

Hotové návrhy žáci s asistencí lektora vyrobí na řezacím plotru, odstraní přebytečnou fólii a grafiku nažehlí na připravený textil.

Poslední část programu je věnována teorii určení kupní ceny produktu. Žáci se snaží identifikovat co nejvíce vstupních nákladů a na jejich základě vypočítat přibližnou kupní cenu právě vyrobených produktů. Ty si na konci programu pracovní skupiny navzájem představí. Žáci pak mohou s lektory diskutovat o výsledné ceně a dalších ovlivňujících faktorech v porovnání s produkty dostupnými na trhu.

Program je zaměřen na žáky 8 a 9 ročníků základní školy a zaměřuje se na kritická místa kurikula matematiky. Tedy hlavně na takové oblasti, které žáci ve škole špatně chápou anebo se učitelům bez názorných pomůcek špatně učí (hlavně abstraktní témata), protože jen přibližně 60% žáků na konci povinné školní docházky má rozvinuté abstraktní myšlení.

Program se stává ze 4 částí:

• úvodní frontální přednášky (40 min)
• samostatná práce s didaktickými pomůckami s podporou pracovních listů (2,5 h)
• badatelské aktivity (20 min) 
• závěrečné společné vyhodnocení pracovních listů (30 min)

Program se odehrává v matematické laboratoři, které je plně vybavena speciálními didaktickými pomůckami, které žákům ukazují matematické jevy názorným a lépe uchopitelným způsobem. Zároveň matematická témata ukazují na příkladech aplikovaných do běžného života, které žáci mají již osvojené.

Prvních 30 minut probíhá frontálně pod vedením lektora. Žáci jsou během úvodní přednášky seznámeni s postupem práce s didaktickými pomůckami a společně si zopakují fundamentální znalosti z matematiky z předchozího studia, které jsou potřebné pro úspěšnou práci na didaktických pomůckách. Žáci obdrží pracovní listy a seznámí se s jejich obsahem.

V následující části žáci pracují samostatně nebo v malých skupinkách v matematické laboratoři pod vedením lektora, plní úlohy v pracovních listech na didaktických pomůckách. Během práce se zaměřují hlavně na kritická místa kurikula matematiky (rovnice, funkce, mocniny, rovinná a prostorová geometrie, finanční matematika, logické myšlení atd…)

Badatelská aktivita probíhá opět ve větší skupině a jedná se o práci s didaktickou pomůckou pod vedením lektora za spolupráce vybraných žáků. Například vysvětlení prostorové geometrie s pomocí virtuální reality.

Závěrečná část probíhá opět společně a frontálně. Lektor s žáky probere jejich práci a vyhodnotí pracovní listy, proberou správné odpovědi a zdůvodní si správné řešení.

Program je zaměřen na žáky prvních ročníků středních škol. Jeho cílem je ukázat cílově skupině nezastupitelnou roli matematiky ve všech oblastech našeho života a tedy prezentovat ji jako nepostradatelný prvek, jehož studiu je potřeba věnovat patřičnou pozornost.

Program se stává ze 4 částí:

• úvodní frontální přednášky (40 min)
• samostatná práce s didaktickými pomůckami s podporou pracovních listů (2,5 h)
• badatelské aktivity (20 min)
• závěrečné společné vyhodnocení pracovních listů (30 min)

Program se odehrává v matematické laboratoři, které je plně vybavena speciálními didaktickými pomůckami, které žákům ukazují matematické jevy názorným a lépe uchopitelným způsobem. Zároveň matematická témata ukazují na příkladech aplikovaných do běžného života, které žáci mají již osvojené.

Prvních 30 minut probíhá frontálně pod vedením lektora. Žáci jsou během úvodní přednášky seznámeni s postupem práce s didaktickými pomůckami a společně si zopakují fundamentální znalosti z matematiky z předchozího studia, které jsou potřebné pro úspěšnou práci na didaktických pomůckách. Žáci obdrží pracovní listy a seznámí se s jejich obsahem.

V následující části žáci pracují samostatně nebo v malých skupinkách v matematické laboratoři pod vedením lektora, plní úlohy v pracovních listech na didaktických pomůckách.

Badatelská aktivita probíhá opět ve větší skupině a jedná se o práci s didaktickou pomůckou pod vedením lektora za spolupráce vybraných žáků. Například vysvětlení prostorové geometrie s pomocí virtuální reality.

Závěrečná část probíhá opět společně a frontálně. Lektor s žáky probere jejich práci a vyhodnotí pracovní listy, proberou správné odpovědi a zdůvodní si správné řešení.